Fringe Blog I.

Přinášíme vám první blogpost o divadelním festivalu Fringe, který začal 27. května 2011 v Praze. Odkazy na další najdete pod článkem!

Ondřej Erban a Petr Vodseďálek glosují zahajovací den festivalu.

Kultura ovládla Malou Stranu

Fringe Praha odstartoval a Malou Stranu zaplnil festivalový duch s britským přízvukem. První den přinesl 25 představení napříč všemi druhy a žánry. Umělci z celého světa se vydali publiku všanc, nabídli alternativu, vlastní vizi a diváci teď během dalších osmi dní buď jejich snahu podpoří, tzn. koupí si lístek a přijdou na představení (60% ze vstupného jde přímo umělci/souboru) nebo perfektního festivalového počasí nevyužijí, zůstanou doma a budou číst náš blog. 

Fringe je zavedená značka ve světě, „originál“ se každoročně koná ve skotském Edinburghu již od roku 1946. Aby se ostrované nemohli cítit kulturně privilegovaní, rozhodli se organizátoři zapojit i pevninskou Evropu. V Praze letos slaví 10. výročí.  Pokud máte rádi nekonformní divadlo, pouliční umělce, odvážné nápady a nevydržíte sedět déle než hodinu v kuse, tak si vyrazte procvičit angličtinu na Malou Stranu.

Na scéně Trick Baru v Malostranské besedě vás každý den od 19 h zaručeně pobaví LUCY HOPKINS, Britka žijící v Paříži a tvořící po celé Evropě s její woman show IMPOSSIBLE N´EST PAS FRANCAIS OR THERE´S NO SUCH WORD AS CAN´T. Performerka Vám představí čtyři charaktery, které mohou být velmi lehce jejími vlastními alter egy. Shrbená osůbka, schovaná pod šátkem, která ráda pozoruje publikum, šišlavá Angličanka představující možnosti mezilidské komunikace, vypravěčka pohádky o Jackovi a kouzelných fazolkách a španělský milovník protimluvů se na scéně často a rádi střídají o slovo. Expresivní mimika a gestikulace spolu s nakažlivou pozitivní energií vás určitě pobaví.

Do Divadla Kampa by měli zamířit všichni nadšenci a milovníci umění. TIE DAY MEDIA AND HARMONY STEMPEL nabízí novou perspektivy na vztah malíře a jeho modelu. Na příkladu Pierra Bonnarda a „údajné“ tragické smrti jeho múzy vznikla původní dramatizace nalezených textů. Nahota v přímé konfrontaci s divákem aneb ironizující zpověď nezkušené modelky a jejích nově nabytých poznatků. Tvůrci vyhlásili na začátku projektu veřejnou sbírku, která jim umožnila představení přivést z New Yorku. Průběh připrav a ohlasy jste mohli sledovat na twitteru, za přečtení stojí vtipný komentář potenciálního dárce (zde: http://www.kickstarter.com/projects/1538989759/human-fruit-bowl-a-one-woman-show/comments ).

Teatro dei Borgia uvádí v prostorách Divadla Inspirace každý večer od 22 h Deník sentimentálního zabijáka (DIARY OF SENTIMENTAL KILLER).  Kdo by nechtěl létat po Evropě, mít krásnou francouzskou milenku, pít litry ginu a dělat to, co ho baví? Když už takovou práci máte, je nejdůležitější si ji udržet. Hlavní hrdina vypráví o pravidlech profesionalismu nájemných vrahů a o lásce, která ho málem stála kariéru. One man show v podání italského herce Gianpiera Borgia.

text: Petr Vodseďálek

Fringe.den první, nesmělý rozjezd a all in the timing

Po roce se Fringe zase vrátil do Prahy. Že začal, byste si ale asi ani uprostřed všeho dění na Malostranském náměstí jen tak nevšimli. Na jeho edinburském předobrazu pulzuje festivalem celé město, na každém rohu stojí performer, klaun nebo muzikant s kloboukem. 

 Prorazit si cestu davem návštěvníků vyžaduje pořádnou trpělivost. Zvlášť když člověk trpí fobií z přelidněných prostor (z čehož se občas při projížďkách pražskou MHD podezřívám). Za tu atmosféru, kdy je každý ve městě tak trochu součástí dění to ale stojí. 

 Pražský Fringe tenhle rozměr pouličního festivalu postrádá, což je trochu škoda, ale co dělat. Stejně v pátek poprchávalo, a tak bylo lepší být schovaný pěkně vevnitř pod střechou. 

Všechno je v načasování

Denně je v nabídce asi třicítka představení, takže je z čeho vybírat. Na první den jsem si naordinoval britské Windermere Productions a jejich pětiaktovku All in the Timing z pera Davida Ivese. A nelitoval jsem. 

 Narazil jsem tak na chlapce s dívkou, kteří se potkají v kavárně a pokaždé, když udělají chybu na cestě k romantickému vztahu, začínají od znova, tři šimpanze píšící Hamleta, Lva Trockého se ženou, vše svižně a s nadhledem. Hry o náhodách, které určují lidských život a nekonečných možnostech.

Tuhle svěží a vtipnou záležitost jsem sledoval v sále s dalšími osmi nadšenci...    

text: Ondřej Erban