Fringe blog: Hospital Sofa

Jednoho dne, někde v Londýně, přesně v pět hodin odpoledne vyhazuje pacient psychiatrické léčebny nemocniční lůžko z okna, které náhodně zabíjí Josefa. Josef byl bezdomovc, gentleman. Josef už není. Jeho spolubydlící a nejlepší přítel Bibi se ocitá na hraně životní skepse, kde život už je jen formalitou. Rozhodne se čekat každý den přesně v pět hodin pod okny psychiatrické léčebny, to prý přichází smrt.

Náhodný spolusedící Boby se rozhodne čekat s ním, protože přesně v pět hodin odpoledne stejně nemá co dělat. Společně začínají čekat na smrt. Každý den přesně v pět hodin se setkávají na stejném místě. Zatímco se snaží přiblížit se smrti, začínínají se přibližovat k sobě navzájem.

Bibi a Boby a godotovská smrt. Nemožnost najít smrt jim dává šanci znovu najít život. Společná samota jim dává společnou lásku.

Hospital Sofa – něžný, vtipný a sugestivní příběh dvou lidí se společnou cestou a společným cílem. Hra o proměnách, životní náplně a plnovousu. Čekání na smrt se mění v přicházející život, protože stačí opravdu málo, stačí když s vámi někdo bude čekat.

Slovní minimalismus dává vyniknout jemné podstatě příběhu. Není toho moc co říkat, vše je řečeno v pohledech a ve vzájemné hře Bibi a Bobyho. Nemocniční lůžko se stává metaforou jejich vzájemného nalezení a lásky.

Jo – a Boby má boobies a rtěnku pod nasazovacím plnovousem.

Text by Petr Dlouhý.