V neděli 26. června bylo v Divadle ABC se svá, představením Estudio Feliz, škola flamenca. Zajímavý večer plný vjemů a podnětů.
O flamencu vám houby, naživo jsem ho viděla jen jako doplněk koncertu Paca de Lucii. Spatřit tolik jeho podob najednou proto bylo jako nakouknout do jiného světa.
Vystoupily jak žačky z pražské flamencové školy, tak dvě hostující Španělky, které tanec vyučují. Večer byl rozdělen do řady několikaminutových vystoupení, kdy se různě pokročilé skupiny i sólistky představily s choreogafií na stylově různorodé skladby. Rozmanité bylo i pojetí tance: i laik jako já viděl výrazné rozdíly, i když je vnímal spíš pocitově. Flamenco bylo podáno jednou jako jemná a skoro něžná záležitost, jndy jako prostředek jakési ženské pospolitopsti, jako vyprávění neznámého příběhu i jako drama pro jedinou tanečnici, která svýmy pohyby sdělovala, že zřejmě prožila něco opravdu zásadního, komplikovaného, srdcervoucího a ne zrovna veselého.
Pestrost různých pojetí tance podtrhovala různorodost kostýmů i typů žen na pódiu. Tančily malé něžné holčičky i zralé ženy, dámy typu "sport vyznávající cvičenka", "krev, mlíko a hodně vína" i "zasněná umělkyně", k vidění byla spousta volánů, výrazných barev, samozřejmě široké sukně, zdobné šátky, květiny ve vlasech a pestré vějíře. Zvláštní směs exotičnosti a důvěrné známosti.
Publikum v plném divadle ocenilo výkony tanečnic nadšeným potleskem - zejména ke konci nabitého večera byl tanec nepochybně i dřinou a zachovat si při tom všem vhodný výraz obličeje mohlo být docela náročné. Bylo to hezké, pestré a plné života... kolik že stojí letenka do Španělska?