Share |

Europoslanec Kožušník jel do Bruselu na kole. Teď vydává běžeckou příručku.

S Edou Kožušníkem o vášni k běhání

Eda Kožušník miluje sport. Závodně jezdil na kajaku a do svých 18 let hrál v juniorské reprezentaci volejbal. Ve svých 38 letech byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Na první zasedání do Štrasburku přijel z Prahy na kole. Až v Bruselu však zcela propadnul běhání. V roce 2013 proběhl za 40 dnů ČR, je autorem úspěšného blogu Prostě běž! 66 běžeckých rad, kde radí nejen začínajícím běžcům. Společně s novinářkou Evou Fryšarovou se chystá vydat běžeckou příručku, kterou je možné podpořit na Hithitu
 
 
Jak ses dostal k běhání? Byl to sport, který tě bavil odjakživa, nebo jsi ho bral jako nutné zlo a pak přišel „moment zlomu“, kdy tě začalo běhání těšit?
Musím se přiznat, že jsem vždy běhání nesnášel. V mládí jsem hrál vrcholově volejbal a běhání bylo  součástí fyzické přípravy. Vážně jsem začal běhat až ve svých 42 letech a 100 kilech a běhání mě dostalo. 
Jsi autorem úspěšného blogu Prostě běž! 66 běžeckých rad, kde sdílíš cenné rady a postřehy týkající se běhání a mimo jiné tak motivuješ ostatní. Jak tě napadlo začít psát blog? 
V roce 2013 jsem oběhl Českou republiku (1362 km za 40 dnů) a z běhu mi vedle zážitků a nových přátel zůstalo také mnoho fotek. Tak jsem je začal dávat na blog. 
Na blogu odpovídám zejména nadšeným běžcům. Snažím se odpovídat všem, kteří mi napíší. Někdy mám pocit, že jsem běžecká “linka důvěry” hlavně pro začátečníky. Baví mě to a navíc mě to nutí se v běžeckém světě vzdělávat. 
Jaký nejkurióznější dotaz jsi dostal?
Dotazy se často opakují. Koneckonců běh není nic komplikovaného. První dotaz začátečníka je na bolest lýtek a holení. Dnes a denně mě překvapuje otevřenost a důvěra, se kterou mi začínající běžci a běžkyně svěřují někdy i své soukromé nebo intimní informace. Jednou jsem řešil s běžkyní problém, že po ranním tréninku skoro vždy v metru usne a přejede stanici. 
Jak si vysvětluješ ten neuvěřitelný boom, který se strhl okolo běhání v posledních dvou letech a myslíš si, že bude pokračovat?
Zdravý způsob života se stal v České republice, stejně jako jinde ve světě, jedním ze základních kamenů, který spojuje všechny generace i sociální skupiny.  Dovolím si konstatovat, že i u nás začal fungovat třeba tzv. fenomén “fitgirl”. Běhání je navíc velmi dostupné. Zajímavé je, že mé kurzy pro začátečníky s názvem Rozběhni se z chůze za 28 dní absolvují z více než poloviny běžci z malých městeček a obcí.  
Kde nejraději běháš ty sám? Máš raději krátké, či dlouhé běžecké trasy? 
Běhám všude. Minulý týden jsem byl například pracovně v Bruselu, Vídni a Sofii. A to mě možná baví nejvíce, během 1-2 hodin mám možnost proběhnout a poznat nové město. Říkám tomu efektivní běžecká turistika. 
Jakého nejextrémnějšího běžeckého závodu ses zúčastnil?
Určitě to byla Mariánskolázeňská 24hodinovka v roce 2013, kterou organizuje Miloš Škorpil a další nadšenci. Druhý den jsem měl bohužel povinnosti, takže jsem běžel jen 70 km. Nejedná se o extrémní běhání, ale spíše o parádní společenské setkání s charitativním podtextem. V loňském roce jsem se zúčastnil štafetového běhu se skvělou běžeckou partou, závod se běžel z Valtic do Prahy a byl dlouhý 335 km.    
 
Běháš se sluchátky v uších? Poradíš písničky, které nás zaručeně nakopnou k lepším výkonům?
Když jsem vymýšlel název pro stránku blogu na Facebooku, tak jsem hledal číslo a při běhu jsem poslouchal staré Depeche Mode Route 66. Takže 66 běžeckých rad. Depeche Mode je moje oblíbená kapela. Jinak je to tak napůl. Půlku běhání miluji ticho a v druhé půlce se nechávám hecovat muzikou. Poslouchám vše, co má grady, protože to zrychluje krok :-).
Dlouhou dobu žiješ v Bruselu. Jak bys porovnal vztah k běhání u Belgičanů a Čechů? 
Když jsem v Bruselu, tak se pohybuji v tzv. “Evropské čtvrti”, ta má s Belgií společný jen ten Brusel. Takže v parku vedle Evropské komise potkáte běhajícího komisaře ze Slovenska či ministra financí z Finska. V této části se běhá hodně, pravda je, že pana Babiše jsem ale zatím běhat neviděl.  
Co si myslíš, že je na běhání nejtěžší?
Vyběhnout :-)
Co bys poradil úplným začátečníkům?
Prostě běž! 
V Čechách máme momentálně extrémní zimu, poradíš triky, jak vyzrát na běhání v zimě?
Úplně stejně jako malým dětem: “Vezmi si čepici a rukavice a po běhu neprochladni a běž rovnou domů…
Jaké plány máš do budoucna?
Společně s novinářkou Evou Fryšarovou připravujeme knížku o běhání, kterou je možné podpořit i na Hithitu. Vážím si toho, že nám přispěla již téměř stovka běžců. Kniha bude trochu jiná. Vedle tréninkových plánů, běžeckých rad budou její součástí běžecké příběhy samotných běžců.  
 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.