dTest radí: Všechno, co potřebujete vědět o záruční opravě

Chcete-li reklamovat zboží, je podle zákona vaším primárním nárokem bezplatná oprava. Mnohdy ale vada přetrvává, i když se prodejce tváří, že je reklamace už u konce. Jak má záruční oprava vypadat a co dělat, když nejste s nápravou spokojeni? Kdy můžete žádat vrácení peněz? A co když prodávající reklamovanou vadu odstraní, ale podaří se mu přitom poškodit zboží jiným způsobem?
 
Zákon nijak blíže nespecifikuje, jakým způsobem má prodávající při odstraňování vady zboží postupovat. Podle názoru českých soudů je však prodávající povinen provést záruční opravu s veškerou odbornou péčí takovým způsobem, aby vada byla řádně a beze zbytku odstraněna a prodaná věc nebyla v důsledku výskytu vady ani opravy jinak znehodnocena. Za záruční lze přitom považovat pouze takovou opravu, kterou pro vás na své náklady zajistí prodávající v rámci uznané reklamace. Pokud si za odstranění vady musíte připlatit, jedná se o opravu mimozáruční, a pro tu platí úplně jiná pravidla.
 
Paní Monika reklamovala látkovou korbičku kočárku, jejíž dno se po pár týdnech užívání zcela protrhlo. Prodávající reklamaci uznal a nechal zboží na své náklady opravit. Když se však korbička vrátila z reklamace, byl po celé délce jejího dna viditelný šev v místech, kde došlo k protržení materiálu. Na nespokojenost paní Moniky reagoval prodejce prohlášením, že výrobek je přece po opravě plně funkční. „To je sice pravda, jenže povinností prodejce je provést záruční opravu takovým způsobem, aby neutrpěly ani estetické vlastnosti výrobku. Jinými slovy, výrobek by měl po záruční opravě fungovat i vypadat tak, jako by se na něm nikdy žádná vada nevyskytla,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
 
Jak postupovat, když nejste s provedenou opravou spokojeni? Musíte uplatnit novou reklamaci? „Ihned po převzetí zboží z reklamace veškeré nedostatky provedené opravy prodejci vytkněte. Pokud nezjedná nápravu ani během zbylého času do konce zákonné 30denní lhůty k vyřízení reklamace, můžete od smlouvy odstoupit,“ říká Lukáš Zelený. Zákonná lhůta neslouží jako strašák nutící prodávajícího, aby reklamaci jakýmkoli způsobem odbyl a vrátil výrobek co nejrychleji spotřebiteli. I pokud reklamaci stihne vyřídit do 30 dnů od uplatnění, ale neprovede opravu pořádně, znamená to, že lhůta marně uplynula. V takové situaci máte právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení kupní ceny. Není to však vaše povinnost. Můžete se naopak nadále domáhat svých zákonných nároků z vadného plnění.
 
Lidé si často stěžují, že jim prodejci vyřízení reklamace opravou vnucují, i když v reklamačním protokolu zaškrtnou jinou volbu. „Podle zákona existuje určitá hierarchie nároků, které může spotřebitel při reklamaci uplatňovat. Primárně lze žádat bezplatnou opravu a není-li to vzhledem k povaze vady nepřiměřené, tak i výměnu za nový kus. Teprve v případě, že ani oprava ani výměna zboží nejsou možné, vzniká spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy. Namísto kteréhokoli z uvedených nároků si spotřebitel může vždy zvolit přiměřenou slevu z kupní ceny,“ objasňuje Lukáš Zelený. I když tedy v reklamačním protokolu uvedete, že žádáte vrácení peněz, nemusí vám prodávající vyhovět, zjistí-li při diagnostice vady, že je možné reklamaci řešit opravou či výměnou. Měl by ale zjistit, zda s takovým způsobem vyřízení reklamace souhlasíte, nebo zda si přejete raději uplatnit nárok na přiměřenou slevu z ceny.
 
„Pozor ale na situace, kdy prodávající vadu sice odstraní, ale podaří se mu poškodit zboží jiným způsobem. Reklamaci bude v takovém případě nutné považovat za včasně vyřízenou, to vám však nebrání uplatnit nárok na náhradu vzniklé škody,“ uzavírá Zelený.