8. března se slaví v řadě zemí mezinárodní den žen.
Podle regionu a politického systému se liší i podoba, jakou svátek má.
Někde jde o vyjádření úcty a přízně ženám podobně, jako při Svátku matek. V řadě zemí ale získal politický a ideologický nádech a také v ČR se kvůli "masírce" vládnoucího režimu před sametovou revolucí mnoho lidí nezbavilo pohledu na MDŽ jako na komunistický svátek.
Kde se vůbec vzal?
Den žen vznikl v USA v roce 1909 a přišli s ním socialisté. Idea svátku žen nadchla Němce, kteří navrhli, že by mohl být mezinárodní. Od roku 1911 se slaví každý rok v rostoucím počtu zemí - zpočátku byl svátkem sufražetek a bojovnic za ženskou rovnost, po roce 1965, kdy ho SSSR prohlásil za státní svátek, získal ještě více na političnosti. V západních zemích jde o méně hlučně slavený svátek zasvěcený ženským právům. Pro letošek navrhuje OSN pro Mezinárodní žen téma boje proti chudobě a hladu.
Co dělat a nedělat?
- Pozor na rudé karafiáty, pro řadu žen zejména nad 50 let mají přídech komunistických manýr. Jiné květiny jsou vhodné a vítané; pokud chcete ohromit Italku, sežeňte jí žlutou mimózu - v Itálii je to tradice.
- U žen typu "chartistka / disidentka" může být záhodno předem vysondovat, zda k MDŽ nechovají nějakou extra zášť, případně své přání formulujte opatrně.
- Je krajně nevhodné přáni k MDŽ po někom vzkazovat. Pokud se nehodláte obtěžovat někomu přát osobně, radši to nedělejte vůbec.
Foto Chrissi / sxc.hu