Cenu za režii v kategorii mezinárodních dokumentů na právě skončeném festivalu Sundance získal gruzínský snímek The Machine Which Makes Everything Disappear, který vznikl za přispění českého projektu DOK.Incubator a českých postprodukčních společností Avion Postproduction, Bystrouška a I/O post.
„Mohli jsme vytvořit dobrý film i bez workshopu, i když by ho nejspíš viděli jen lidé v Gruzii,“ říká Tinatin Gurchiani, začínající režisérka, jejíž první film The Machine Which Makes Everything Disappear se dostal hned do soutěže prestižního Sundance. „Věděli jsme, že točíme film do kin, ale nemohli jsme najít distributora, neměli jsme žádné peníze na postprodukci,“ doplňuje a vyjmenovává potíže, které dobře znají i čeští dokumentaristé.„Zachránila nás až česká studia, která umožnila zdarma film smíchat a vyrobit jeho distribuční kopii.“ Její vizuálně nesmírně působivý, meditativně laděný dokument o životě mladých lidí v Gruzii, se tento podzim dostává do hlavních světových dokumentárních soutěží na festivalech DOK.Leipzig, newyorské přehlídky MoMA či již zmíněného Sundance. Do Amsterodamu, na největší evropský festival IDFA, ho pak doprovodil další z filmů workshopu - dánský snímek Dance for me, který sám soutěžil na celé řadě renomovaných festivalů, včetně Kodaňského CPH:DOX. Dalších šest projektů DOK.Incubatoru nyní připravuje premiéru, a vyjednávají na neméně prestižních festivalech jako je Tribeca či SXSW.
DOK.Incubatorje kreativní think-tank, který vznikl v roce 2012 proto, aby pomáhal talentovaným mladým dokumentárním režisérům s nadějnými filmy prorazit na čím dál více konkurenčním filmovém trhu. Na workshopu tak půl roku intenzivně pracují pod vedením předních evropských střihačů, producentů i obchodníků s filmy a spolu s nimi na míru šijí strategii každému filmu. Zkušení profesionálové, kteří produkují oceňované evropské snímky, zde pomáhají začínajícím nadějným filmařům. „Jen talent není tím, co dělá film úspěšným, talentu se všude rodí stejně. Přesto jsou některé výjimečné kinematografie, jako je např. dánská, které produkují jeden výborný film za druhým. Jsou to totiž země, kde umějí dobře pracovat na vývoji filmu.“ vysvětluje ředitelka projektu Andrea Prenghyová.
Workshop se soustřeďuje na pomoc ve fázi střihu, který je klíčovým momentem, kdy se rozhoduje o tom, jak bude film vypadat. „Ročně se dívám a vybírám do soutěže ze zhruba 2.400 filmů a hodně je jich dobrých,“ vysvětluje Claas Danielsen, ředitel nejstaršího a zároveň jednoho z největších evropských festivalů DOK Leipzig, proč je partnerem projektu: „Často vidím film, který má silné téma, velmi zajímavý příběh, skvělého hrdinu a přesto, něco mu chybí, něco důležitého k tomu, aby byl skutečně výjimečný. A v dnešní konkurenci uspějí jen výjimečné filmy.“ Ani mimořádně kvalitní střih však není tím jediným, co rozhoduje o úspěšné kariéře filmu. Na českém workshopu pracují producenti filmů velmi pečlivě i na strategii jeho uvedení a komunikaci směrem k divákům. Právě spojení práce na příběhu konkrétního filmu a zároveň na obchodní stránce věci je v Evropě unikátní a stojí za úspěchem workshopu, který si ročně vybírá jen osm projektů z celé Evropy, pracuje však intenzivně se všemi členy týmu – režisérem, střihačem i producentem.
„Kromě účasti na prestižních festivalech jsou filmy z našeho projektu úspěšné i obchodně,“ dodává Andrea Prenghyová. Pět z nich právě vyjednává nebo uzavřelo smlouvu s renomovanými evropskými agenturami, které dokáží autorský film dobře distribuovat mnoha mezinárodními kanály, získat mu diváky po celém světě a zajistit finanční návratnost.
Na otázku, jak takových úspěchů může dosáhnout malý český workshop hned v prvním roce své existence, krčí Andrea Prenghyová rameny: „Chtěli jsme filmy hlavně dostat k divákům a dát filmařům naději, že nemusí slevovat z uměleckých ambicí a dělat bolestivé kompromisy – že jediné, co je opravdu potřeba, je dobře vědět, jaký film točí a komu ho mohou nabídnout. Jak je vidět, uspět se dá i hned s prvním filmem.“