Bilderbuch: Grandiózní show ve žlutých rukavicích

Rakouští Bilderbuch jsou pro mě jednoznačně nejvýraznější německy mluvící kapela. Z čehož jasně vyplývá, že jsem hořela nedočkavostí vidět je naživo... /GALERIE/

Coca Cola, Fanta, Sprite, 7UP, Pepsi, alright!
 
Předčilo to absolutně veškerý moje očekávání. Říkala jsem si, že musím napsat alespoň pár řádek, který nebudou znít jako "ječení" poblázněný šestnáctky - leč, nic takovýho se mi nezdařilo...
Byla to grandiózní show! O muzikantským umění těhle podivínů se nedá vůbec polemizovat, stejně jako o perfektních vokálech frontmana Maurice.  Bilderbuch to mají dotažený ještě o kus dál. Perfektní styling, kterej koresponduje s pohybovým projevem a celkovým lookem kapely, je tak třešničkou na tomhle ujetým indie-rockovo-punkovo-funkovým dortu.

Hledala bych vážně dlouho, abych našla někoho, kdo se jim v tomhle podobá. Nemyslím doslova. Zkrátka kapelu, která má všecko tak do puntíku cool. Navíc to nevypadá ani na trochu strojeně. Je to prostě parta mladých, talentovaných kluků z Vídně, který záleží na tom, aby se bavilo publikum, stejně tak jako oni na pódiu, potažmo ve studiu. 

Fanoušci se dočkali i žlutých rukavic, které proslavil song Maschine (ten zase  proslavil celou kapelu), nechyběla ani pravidelná Mauricova "zadková" etuda před Schick Schock a v neposlední řadě song "OM", ten provoněl celý Roxy! Jak název napovídá - vonnýma tyčinkama,  stejně jako každej den indové metro na Flóře.

Neváhám podotknout, že to byl, po Enter Shikari, druhej nejlepší koncert v mým životě... a že jsem toho viděla už vážně hodně. 
 
Myslím, že se máme od Bilderbuch hodně co učit. Všichni pořád reptaj, že se kdekdo opičí a vykrádá, co tady už tisíckrát bylo. Ok, tak tohle je budoucnost moderní hudby, podobně jako třeba Say Yes Dog (ať tady nepěju ód jen na Bildebuch). Btw. choďte na free mondays! Tam jsem Say Yes Dog objevila, a dneska je směle zařazuju i mý nejoblíbenější kapely vůbec.

Jediný, co mě mrzí, je poměrně nízká účast (to platí o Bilderbuch, a vlastně i o Free Mondays). Neříkám, že bylo prázdno, to zdaleka ne. Ale Roxy ve švech nepraskalo. Mohlo to být čtvrtkem, může to být jejich jazykem. Co si budeme povídat, němčina v Český republice moc netáhne. Přijde mi to škoda. Jsou projekty, kapely, filmy, kde by tyhle jazykový předsudky měly jít absolutně stranou.

Jo! Abych nezapomněla, Roxy, jestli jste si teda ještě nevšimli, zamakalo na novým konceptu osvětlení. Víte jaký je? Naprosto nádherný! Ocení ho běžný fanoušek i fotografové.