Best Of 2010 ušima kritiků i fanoušků

Žebříčky, žebříčky, žebříčky - hned po psaní uštěpačných recenzí a pohřbívání nadějí všelijakých více či méně talentovaných snaživců nejoblíbenější kratochvíle každého pořádného hudebního pisálka. Doslova orgie pak v tomto směru probíhají vždy se změnou letopočtu, kdy má potřebu se svým best of za uplynulý rok pochlubit kde kdo. Ode mne ale nic takového nečekejte, to si raději sestavte nějaké vlastní. Inspirovat se při tom můžete u topek renomovaných hudebních magazínů a blogů nebo i u samotných posluchačů.

Jak to vidí kritika - Kanye West, Arcade Fire a ti druzí

Z hlediska co největší objektivity je nejvalidnějším zdrojem agregátor recenzí Metacritic.com, kde si můžete letošní desky seřadit pěkně podle průměrného skóre. A asi nebude zas tak velkým překvapením, že řada nahrávek, které jsou na špici tady, patří mezi ty nej i podle spousty prestižních hudebních webů včetně domácího Newmusic, kde si nechali celkové pořadí od cesty.

Alba 2010

Příkladem za všechny je ztělesnění ega, (relativně) čerstvý majitel diamantového chrupu ale taky Pan umělec Kanye West, jehož pátá řadovka My Beautiful Dark Twisted Fantasy je nejlepším letošním albem podle Pitchforku, Rolling Stone, Stereogum, Spin nebo Prefix Magazine a i ve většině ostatních mnou sledovaných best of 2010 se vměstnala do první desítky.

Jednou z mála výjimek je v tomto případě třeba britské NME, kde (k mému potěšení) kralují These New Puritans s albem Hidden a Kanye je až 34. Redaktoři tohohle plátku si navíc dali tu práci, že udělali výcuc z žebříčků ostatních hudebních periodik a na jeho základě sestavili cosi jako povšechné Top 20 alb roku 2010 (najdete ho zde), kde egomaniaka Westa vystrnadili z jedničky na dvojku kanadští Arcade Fire s koncepčním opusem o životě na předměstí The Suburbs. Nejsem si úplně jist, nakolik bylo zrovna v tomhle případě přání otcem myšlenky, ale budiž.

Mezi dalšími alby, jež se vměstnala do zmiňovaného Top 20 a hrají tak prim i v topkách jednotlivých webů, nechybí trojka LCD Soundsystem This Is Happening, indie rockeři The National s albovou pětkou Ultraviolet, nejexponovanější reprezentanti melancholického dream popu tohoto roku Beach House (album Teen Dream), částečně žánrově spříznění Deerhunter (Halcyon Digest) a samozřejmě ani favorité NME These New Puritans (Hidden) a baroque popoví eklektici Vampire Weekend (Contra).

Zapomínat nemůžeme ale ani na sólový debut Big Boie z Outkast Sir Lucious Left Foot: The Son Of Chico Dusty dostávající - stejně jako Kanye - jednomu z největších trendů poslední doby, tedy pronikání a kombinování hip hopu se vším možným i nemožným. Hodně bodů pak nasbírala třeba také neo-soulová diva s citem pro artovost  Janelle Mónae (The ArchAndroid), blues-rockeři The Black Keys (Brothers), electro vizionář Caribou (Swim), psychadelici Yeasayer (Odd Blood) nebo electro-punkeři Sleigh Bells (Treats), kteří se 1. 2. ukážou v pražské MeetFactory. To ale fakt jen tak letem světem, věnovat všem tolik prostoru, kolik si zaslouží, byli bysme tu až do Silvestra.

Skladby 2010

Řada ze zmiňovaných webů a magazínů v zájmu plnohodnotného bilancování sestavila také seznam těch nej songů, v němž se logicky opět objevují především autoři nejvydařenějších alb. Dostává se ale i na ty, kteří se s deskou nevměstnali mezi absolutní (relativní) špičku, což je mj. případ math-rockerů Foals, avantgardní rapperky M.I.A., Albarnových Gorillaz, severské electro-popařky Robyn...atd.

Vcelku logicky je výběr největších letošních pecek přeci jen o něco variabilnější záležitostí, než je tomu u alb, takže asi nemá úplně cenu pokoušet se o rozbory a hledat absolutního vítěze. Ostatně posoudit si to můžete sami a to třeba prostřednictvím selekce Rolling Stone, NME, The New York Times, Pretty Much Amazing, Spin nebo Resident Advisor. Opět je to ale jen pár našich tipů a jistě najdete i řadu dalších, nemluvě o tom, že s koncem roku bude podobných žebříčků jistě ještě přibývat.

Jak to vidí fanoušci - Ke$ha vedle Arcade Fire

Jak známo, názory a přání hudebních kritiků se často ne úplně shodují s tím, co si myslí masa. Nehodlám tady samozřejmě rozpitvávat kdejaký blog nebo žebříčky prodejnosti (absolutní čísla budou k dispozici beztak až v lednu), ale i tak je zajímavé konfrontovat výše popsané s něčím, co se dá s trochou nadsázky považovat za vcelku relevantní zdroj oblíbenosti interpretů samotnými hudebními fanoušky.

Asi už tušíte, že mám na mysli Last.fm, kde se vše řídí prakticky jedinou veličinou - počtem poslechů (v případě best of 2010 toho kterého alba). Mix, který najdete v letošní Top 40, je místy vskutku dost obskurní a možná i o to výmluvnější. Na druhou stranu je fajn, že se do nejlepší desítky vedle tupé a bohužel také celkově první Ke$hy, sedmých teen rockerů 30 Seconds To Mars nebo osmé kýčařky Rihanny a deváté Katy Perry (eh) dokázali vměstnat také Arcade Fire (3. místo - 11,1 miliónů poslechů), Gorillaz (4. místo - 10,5 miliónů poslechů), Vampire Weekend (5. místo - 10 miliónů poslechů) i The National (10. místo - 7,3 miliónů poslechů).

Další pozoruhodnou sociálně hudební sondu pak nabízí třeba také Spotify, kde můžete navíc porovnávat Top 100 alb i tracků v Británii, Finsku, Francii, Nizozemí, Norsku, Španělsku a Švédsku, což je samo o sobě hodně zajímavá možnost.

Bonus na závěr

Když už jsme u těch fanoušků a obecné reflexe internetové popularity hudby, přidám k dobru také jeden vánoční dárek z blogosféry, konkrétně od Stereogum. Ten dal totiž již tradičně dohromady padesátku nejstahovanějších mp3 tohoto roku, která na rozdíl od masovek Last.fm a Spotify nabízí zas o něco alternativnější pohled na aktuální hudební dění, ale stejně jako oba zmíněné portály vychází z konkrétních fakt a dojmologii přenechává těm, kdo si v ní libují. Poslouchat i stahovat můžete zde. Šťastné a veselé!