Berlin: Mainzer Straße

Vyklizení Mainzer Straße ve Friedrichshainu v Berlíně nastalo za úsvitu 14. listopadu 1990 a bitva o třináct obsazených domů je dodnes považována za nejmasivnější zásah policie v celé poválečné historii Německa.

PANELBERLIN

Po definitivním skonu NDR nastala migrace a integrace obyvatel východní části Berlína do vytouženého západního světa. Na východě města zůstaly záhy po pádu zdi volné domy, ulice a často i celé čtvrti.

Jednou z takových oblastí bylo, establishmentu navzdory, okolí Mainzerstrasse. Komunisté chtěli původní staré domy nahradit novými, krabice od adidasek připomínajícími železo-betonovými konstrukcemi.

BERLINER LINIE

Už v době NDR žili v několika domech na Mainzerstr. lesbičky, gayové, anarchisté a levicově smýšlející příslušníci/příslušnice nastupující nepřizpůsobivé generace. Milovníci a milovnice Marxe a RAFu ale rozhodně nepředstavovali pro režim jako takový žádné zvláštní riziko. I proto byl klid.

Ve východní části Berlína dlouho neplatila pověstná Berliner Linie, tedy vyhláška, která opravňovala násilné vystěhování squatterů z nelegálně obsazených domů. Teprve deset let po jejím schválení v Západním Berlíně začala Berliner Linie naplno platit i na východě města a prvním případem její aplikace v praxi měla být právě Mainzerstr.

Vyhláška Berliner Linie neměla squatting zničit, za cíl si kladla jeho paralyzování tím, že nedá vzniknout novým ohniskům alternativních subkultur. Že zamezí vzniku nových uměleckých domů, zatímco ty staré podstoupí dobu hájení. Podle některých zdrojů dokonce existovala verbální dohoda s vedením města, že původní squatty budou po onom hájení oficiálně zaneseny do územního plánu jako památkové oblasti.

Nic z toho se samozřejmě nestalo. A výklad Berliner Linie byl pro východní politiky (mimochodem, blížily se volby) jasný - squatting je nebezpečný, neb koncentruje živly žijící dle neřádu a musí být potlačen, usmrcen.

PRŮBĚH NEPOKOJŮ

Na vraždu squattingu bylo povoláno přibližně pět tisíc těžkooděnců majících dostatečné zásoby nervových plynů, vodních děl i gumových nábojů. Občanské nepokoje podle vzpomínek zúčastněných dosáhly rysů občanské války.

Ta začala již 12. listopadu, to když byly systematicky vyklízeny nejdéle obsazené domy v ulici. Část squatterů policejní přesilě hrdě vzdorovala, jiní demonstrovali a zbytek alternativců zmateně pobíhal po městě a mobilizoval veřejnost.

Zatímco policie během dne stahovala nasazené muže v Mainzerstr., aby uklidnili vyhrocenou situaci na demonstracích na jiných kulturních místech, přibližně stovka squatterů začala v ulici stavět regulérní barikády a připravovala se na zákopovou válku.

Mainzerstr. byla v té době srdcem aktivismu východního Berlína. Během dne se tak podařilo shromáždit několikatisícový dav příznivců autonomní kultury, který neorganizovaně pochodoval městem, aby se večer přiblížil Mainzerstr. nadohled.

13. listopadu nezačala zákopová válka v pravém slova smyslu, tak jak si ji naplánovali squatteři - bitevním polem se totiž stala média. Problém v Mainzerstr. se stal během několika hodin nejsledovanějším tématem v celém Německu a politici si nemohli dovolit sebemenší zaváhání.

V šest hodin ráno, 14. listopadu, byla proti squatterům nasazena protiteroristická jednotka. Po třech hodinách regulérní války bylo zajato více než 400 lidí. Squatteři udrželi dva domy ještě několik hodin a následně kapitulovali.

Večer se v Berlíně uskutečnila demonstrace proti zásahu policie, které se zúčastnilo na 12 tisíc lidí.

LINKS

První díl seriálu Průvodce Berlínem: Berlín spáchal sebevraždu.

Více informací o Mainzerstsr.